Jak se v kanceláři u počítače cítit skoro stejně dobře jako v lese nebo u potůčku.

Svojí práci mám ráda, ale někdy mi přijde, že počítač, židle, všechno to sezení, hrbení se, ty elektronické vibrace a záření, se mě snaží zabít. Jsem pocitový sensuální člověk, co potřebuje být v tichu a v přírodě, ale práce si žádá telefon, monitor, komunikaci, bzukot, informace, nekonečné vjemy. Nevadí, naučila jsem se i z kanceláře udělat zenovou zahrádku, a to za použití minima prostředků.

PS: přihodila jsem pár svých oblíbených produktů, ale není to reklama – jen chci sdílet, co se mi osvědčilo.

1. Prostor

Uklizeno okolo sebe, uklizeno v hlavě. Nepořádek jako by mi dělal v hlavě překážky při řešení úkolů. Dokud nemám volnou cestu a pocit prostoru pro nádech a pohyb, nevymyslím nic. Proto žádné hrnky se zaschlým čajem, žádné obaly od čokolády, žádný prach, žádná stará energie. Vše musí plynout. Když denně trochu poklidím, nezabere to moc času, a můžu se pak v klidu věnovat jen práci.

2. Nohy na stoličce

Neustále sedím – v sedě pracuji u počítače, kreslím, píšu, navrhuju, telefonuju. A ne každý den to stihnu vykompenzovat chůzí. Proto mám pod stolem malou stoličku, a na ní si natahuju nohy. Nehodlám práci obětovat zdravý krevní oběh. Dělal to tak prý i pan Corbusier.

3. Čaj z růží

Miluju kávu, její vůni, atmosféru, přípravu a i to, jak vypadá na fotkách 😊 Pravda ale je, že mě dokáže hodně zrychlit až roztřást, hůř se po ní soustředím. Proto piju raději čaj se zklidňujícími a relaxačními účinky; heřmánkový, levandulový, zelený. Teď mě nadchla růžová kompozice od Hanna Maria.

4. Aromalampa nebo svíčka

Čichové vjemy mají velkou moc. Svěží vůně jako citronella, když se potřebuju probudit a osvěžit, hřejivé vůně jako vanilka, když se chci cítit útulně, nebo zklidňující vůně jako levandule nebo růže, když jsem ve stresu. Nesnesu žádnou syntetiku, vše jen přírodní – mám ráda tyhle sójové svíčky od Raduy Crystal, pro kterou pracuji. Mají skvělý poměr cena/výkon a originální vůně (a etikety jsem jim navrhla já, takže se z nich vždy raduju 😊).

5. Dechové cvičení

Tři jednoduché a účinné techniky: plný dech, čtvercový dech, a sluneční a měsíční dech. Nebudu je popisovat, jejich provedení se dá najít na Googlu, ale jestli mě něco uklidní a nabije jako procházka přírodou jen za pár minut, je to právě dechové cvičení.

6. Dobrý oční krém

Denně koukám hodiny do zářícího monitoru, a z toho mě pálí a svědí oči. Proto je pro mě nutnost dobrý oční krém. Nejvíc se mi osvědčil hutný a neparfemovaný avokádový Kiehl’s.

7. Krystaly

Krystaly na mě fungují jako pohlcovače elektronického smogu. Mám jich na pracovním stole několik, jiné nosím po kapsách. Jejich chlad, struktura, to jak lámou světlo, to, jak jsou klidné a nehybné. Působí na mě jako instantní procházka lesem.

8. Hudba

Hudba mi pomáhá vyladit se tak, jak zrovna potřebuju. Zvýšit energii, uklidnit se, nebo se soustředit. Na Spotify je hodně tematických playlistů pro každou náladu, počasí, atmosféru nebo činnost.

9. Měsíční kalendář

Používám diář s denním plánováním, ale každý den se podívám i na celý měsíc – do něj si nepíšu pracovní věci, ale myšlenky, hesla, citáty, hezké momenty, nebo i neobvyklé počasí (třeba jako byl únorový orkán). Vidět se z perspektivy měsíce plného pestrých okamžiků, místo dne plného pracovních úkolů, mi pomáhá neutopit se v každodenním běhu a udržet si nadhled, lehkost a klid.

10. Mindfulness

Při práci mám tendenci soustředit se na úkol a zbytek nevnímat. To pak vede k tomu, že se do něj příliš ponořím a ztratím schopnost vidět jiné úhly pohledu. Anebo začnu mít pocit, že když ho neudělám právě teď, svět se snad zboří, takže mě začne stresovat snaha úkol vyřešit. Jakmile se takhle začnu cítit, je čas na pauzu. Během ní vnímám, co se děje okolo i uvnitř mě. Svaly na obličeji, dech, dotek nohou na podlaze, skoro neslyšné vrčení procesoru, hluk z ulice… Hned jsem zase zpět s ostatními na Zemi! Nesnažím se o to být takhle mindful pořád, to by vedlo k dalšímu upnutí se. Spíš si během dne tu a tam vzpomenu, a u toho mám na mysli představu kapající vody, která postupně udolá skálu – k výsledku je třeba málo, ale pravidelně.