Zvládat nevýhody home officu je o rovnováze mezi disciplínou a laskavostí vůči sobě sama.

Home office má nepochybně mnoho výhod. Nemusíte trávit čas cestou do práce, můžete pracovat v pyžamu a z postele, nemusíte podzimní studené ráno do deště, můžete ve volných chvílích koukat na seriál… Na výhodách není moc co řešit, jsou prostě skvělé a není potřeba s nimi nijak pracovat – na rozdíl od nevýhod. Těch je, protože v životě bývá většinou vše „něco za něco“, zhruba tak nastejno jako výhod; akorát už často vyžadují nějaký aktivní přístup.

Na home office je z mojí zkušenosti nejnáročnější, že člověk snadno zapomene započítat jeden neviditelný „transakční náklad“ – a to energii vynakládanou na to, aby vůbec udržel nějakou strukturu. To je něco, co v práci, v kanceláři a v zaběhlém kolektivu tolik řešit nemusí.

Ke strukturovanosti vás na home office nenutí nic zvenčí – nemusíte se obléknout, nemusíte vstát z postele, nemusíte si ani čistit zuby. Zato musíte uvařit oběd, ignorovat hlučící rodinu, a nenechat se obírat o koncentraci košem plným prádla. Běžné věci, které vás při chození do práce ani nenapadne neudělat, jsou najednou něčím, co nemusíte – a co vyžaduje vaši vlastní disciplínu. A to, co máte ve zvyku dělat mimo práci, máte celý den na očích.

Tahle dynamika je jeden veliký neviditelný výdaj energie, který se snadno přehlédne – ale tahle porce energie musí někde zákonitě chybět. Proto je lepší vydávat další sílu jen na něco, rozhodně ne na všechno, a chybějící zdroje nahradit laskavostí a tolerancí vůči sobě samému.

My freelanceři neustále hledáme způsoby, jak se s nevýhodami home officů sžít. Ani pro celoživotního freelancera, který nikdy nechodil do zaměstnání, není vychytaný přístup k HO samozřejmost, a co teprve lidé zvyklí chodit do práce. Tak jsme s kolegy z oboru chvíli přemýšleli na chatech a po telefonu a posdíleli své dosavadní zkušenosti i triky. Zde je 10 situací, které jsou na home office každodenní výzvou, a 10 přísnějších i laskavých způsobů, jak je řešit.

1. Je těžké udržet soustředěnost

Děti, zvířata, nepořádek, lákadla jako Netflix a YouTube, sociální sítě… Nikdo vás nehlídá, takže je tak lehké vzít do ruky telefon a projíždět Instagram, nebo si pustit další díl seriálu, a pak ještě jeden, a ještě poslední, a úplně úplně poslední, a pak už fakt konečně půjdu dodělat tu prezentaci…

via GIPHY

Tady je to o disciplíně: Dbát na vypnutý chat, dbát na nepřeskakování z jedné činnosti na druhou, soustředit se v určených intervalech a mezi nimi mít chvilky pauz. Všichni se shodují, že koncentrace patří mezi ty nejnáročnější výzvy, takže do ní se disciplína a úsilí dát vyplatí. Zde tu energii a snahu vydat, jinde ušetřit. Pár tipů jak na to najdete v článku 5 způsobů, jak se koncentrovat při práci.

2. Přílišná soustředěnost

Opačný problém – práce vás tak pohltí, že nejíte, nepijete, nedýcháte, jen se krčíte nad stolem. Nikde žádný kolega, který by vás vytrhl z procesu a vytáhl vás na kafe. Tohle se děje hlavně u kreativců, kteří jsou tak pohlcení tím, co dělají, že by u toho byli schopni umřít hlady.

Tady je to o laskavosti: Je důležité vnímat svoje tělo. Vnímat jak sedím, vnímat jak dýchám, vnímat, zda už nemám žízeň, zda už to nejsou tři hodiny, co jsem se naposledy napila. Pomáhá hudba – ne playlisty, ale alba, která za hodinu dohrají a připomenou, jak dlouho už se krčíme nad stolem. Pomáhá taky timer, díky němu je zřetelně vidět, jak utíká čas. A mně dělá dobře taky všelijaká uzemňovací aromaterapie.

3. Vaření!

S kamarádkou, co je teď na HO, a jindy chodí do zaměstnání, jsme se shodly na tomhle: když jste celý den hlavou ponořeni v práci, a pak jdete mimo kancelář na oběd, je to jiné, než když jste celý den hlavou ponořeni v práci doma, a rodina se začne dožadovat, abyste něco uvařili. To si najednou uvědomíte, že nemáte nakoupeno, protože jste ráno řešili jeden akutní call navíc. Že dovážka tu bude kdoví kdy. A že máte sami taky vlastně hlad, a to vám ještě ztěžuje hledání energie na vyřešení situace.

Tady je to o disciplíně: Minimalizovat rozhodovací procesy. Žádné „Co teda uvaříme?“ a „Tak nemám skočit nakoupit? Nebo si radši objednáme pizzu?“ Nezkoumejte, na co má kdo chuť, na co máte vy chuť, držte se hesla „Just do it.“ Prostě se sebrat a skočit do krámu pro těstoviny zabere míň času než přemýšlet, co teď honem honem s tím obědem. A navíc se trochu protáhnete a osvěžíte. Promyšlený a vyladěný oběd může jednou počkat na víkend.

4. Nejste v obraze a emoce rostou

Bez kontaktu s kolegy je těžší udržet přehled – a nejen o práci, i sociální aspekt je zde důležitý. Chybí neverbální informace, jako pohledy, dojmy, a mikrosituace („Jak tohle myslel?“, „Proč napsala ten mail tak pasivně agresivně?“), ze kterých si normálně můžete udělat lepší obrázek k vyhodnocení situace.

via GIPHY

Tady je to o laskavosti: Na tohle pomáhá svůj jindy užitečný emoční radar vypnout a snažit se být co nejvíc neutrální. Nebrat nic osobně, nehledat skryté významy, neroztáčet kola emocí. A k tomu je dobré mít na paměti, že absence dalších, neverbálních informací, je jedna z nejnáročnějších věcí při elektronické komunikaci, a není dobré být na sebe přísný, když mě nějaká situace emočně rozhodí.

5. Okolní prostředí

Nepořádek v kuchyni, rozházené oblečení, nevyprané prádlo, neustlané postele, na zemi hračky, prach na poličkách, nevynesený koš. Stačí jen projít okolo neuspořádaného místa, a hned vás to žene k tomu ho trochu pofackovat, jak se říká. Jenže u toho ztratíte niť, co jste vlastně v tom emailu řešili, a jak jste chtěli odepsat, a další ztráta energie je na světě.

via GIPHY

Tady je to o disciplíně: Use the force. Použijte sílu vůle a nechte to být. Pak si vyhraďte pauzu, a pokliďte – vyčistíte si hlavu, a nebudete si kazit soustředění, dvě mouchy jednou ranou. Ale snažte se nepobíhat od věci k věci.

6. Člověk snadno začne být „stucked“

Když si musíte strukturu dne určovat sami, stane se z něj snadno jeden velký chumel povinností všeho druhu – od osobní hygieny, přes pracovní to-do list, až po péči o domácnost a její členy. Pak stačí tak banální situace, když si chcete udělat kafe, ale nejdřív je třeba uklidit dřez, abyste si umyli hrnek, ale k úklidu dřezu je třeba uvolnit myčku od čistého nádobí – jenže ta není ještě úplně doschlá a museli byste nádobí utírat utěrkou. Do toho čtyři zmeškané hovory za tu chvíli, co stojíte nad dřezem, několik dalších emailů, pes chce ven, a dítě nerozumí zadání domácího úkolu. Situace, kdy člověk tak moc neví, co dřív, že ho to paralyzuje a nemůže dělat nic. Co teď?

Tady je to o laskavosti: Na tohle jsem expert, protože mně stačí k tomuhle stavu málo. Naučila jsem se, že nejlepší je na chvíli si sednout, napít se vody, nadechnout se a pak v klidu zhodnotit, co má jakou prioritu. Většina věcí totiž počká, on se jen člověk snadno nechává vtáhnout do pocitu, že se vše zblázní, když to nebude hotové hned. 10 nádechů a výdechů a hned je zase zřetelné, co je třeba udělat, a co může počkat. Jak se říká, pěkně jedno po druhém. 

7. Chybějící čas pro sebe při cestách do práce

Tohle si možná ani neuvědomujete, ale na cestě do práce posloucháte hudbu ve sluchátkách, rádio v autě, čtete knížku v metru, sledujete okolí, interagujete s lidmi, chystáte se mentálně na nový pracovní den a vstřebáváte ten uplynulý. Když tohle najednou není, je těžké si toho všimnout, ale… chybí to.

Tady je to o disciplíně: Jestli jen trochu můžete, projděte se. Se psem, sami, po zahradě, okolo domu. Změna prostředí pomůže hlavě uvolnit se a pohyb je skvělý na vstřebání a promyšlení toho, co se za den událo. Pokud nejde procházka, je super nějaký pohyb doma, který vás donutí vypnout, dýchat a zaměřit pozornost někam jinam, než do hlavy. Přikládám svou oblíbenou office jógu od Yoga with Adrienne.

8. Osamělost

Sdílená starost, poloviční starost, sdílená radost dvojitá radost. Nějak tak se to říká, ne? A něco na tom je. Při home officu nemáte u stolu, v kuchyňce, na chodbě nebo na obědě kolegu, se kterým sdílíte úskalí pracovních dní, aniž byste mu museli cokoliv vysvětlovat. Takže není tak jednoduché si postěžovat, nebo se podělit o veselou historku z porady. Na home office jste doma sami nebo s blízkými, a ti prostředí vaší práce moc neznají, takže než byste jim vysvětlili, proč vás šéfová tak vytočila, radši to často necháte být.

via GIPHY

Tady je to o laskavosti: Někomu pomáhá pravidelný journaling, někomu telefonáty s kamarádkou, někomu ležení na gauči s Messengerem. Ale důležité je sdílet, nebrat to jako ztrátu času, a prostě si s lidmi volat nebo psát, a povykládat si navzájem, co se ten den dělo. Anebo si to zapsat do zápisníku – zkrátka ulevit vnitřním monologům.

9. Osobní a pracovní čas splývá v jedno

V době internetu je těžké nebýt neustále k dispozici. To se obecně ví, a je to problematika, která se začíná řešit v mnoha oborech. Psychologové říkají, že vyvážit osobní život a práci je velice náročným procesem, který vyžaduje jisté úsilí ohledně celkové pracovní mentality.

Tady je to o disciplíně: Je dobré povypínat všemožné notifikace v telefonu, nebo mít nastavený režim „Nerušit“ od konce pracovní doby do rána. Je toho víc a psala jsem o tom v článku Worklife balance: Rovnováha mezi prací a osobním životem.

10. Potřeba disciplíny navíc – disciplíny k tomu mít disciplínu

Tímhle bodem, kterým jsem celý článek začínala, budu končit. Je totiž myslím podstatou všeho – neuvědomujeme si, kolik energie je třeba na to jenom udržet se v pozoru, při odpadnutí většiny vnějších faktorů, které nás k tomu jindy nutí, a při zapojení nových výzev, se kterými se v práci potýkat není třeba. Pro mě osobně je to nejtěžší bod, být manažerem celého dne, všech komunikací, všech procesů, svého tvůrčího, obchodnického, exekutivního i osobního já, držet od rána do večera nějaký řád, vyexpedovat všechny čekající úkoly, a do toho nezanedbávat svoje okolí. Na tohle má každý jinou toleranci a jiný recept, ale klíč je vůbec si toho všimnout, vědět to a nenadávat si za to. Lidé se často trápí, že selhávají, že nezvládají vše stoprocentně a skvěle, ale nevidí, o kolik víc toho musí při home office zprocesovat. Nechovejme se tedy sami k sobě jako špatní šéfové, a snažme se vidět spíš to, co jsme vše zvládnuli než to, co se nepovedlo.

Jestli máte další situace, tipy a postřehy, sdílejte je s ostatními do komentářů. Děkuju za přečtení článku, který byl opět delší, než jsem původně plánovala, a zase brzy 👋